vodní dílo Orlík

NĚCO O PŘEHRADĚ

Vodní dílo Orlík bylo vybudováno v letech 1956-1966 u obce Solenice v říčním km 144,650 řeky Vltavy. Svým objemem se VD Orlík zařadilo na první místo nejen mezi přehradami vltavské kaskády, ale i v celých Čechách.
V dubnu 1957 byla vlastní stavba přehrady zahájena betonáží žlabu pro převedení řeky.
29.9.1960 bylo zahájeno napouštění nádrže a v dubnu 1961 byl do zkušebního provozu uveden první turbogenerátor. Pro představu o objemech provedených prací jistě postačí namátkou uvést, že celkový objem betonu díla včetně elektrárny činí 1 030 000 m3. Na výztuže betonu bylo spotřebováno přes 12 000 tun oceli. Vzdutá voda orlické nádrže zatopila v osadách Orlické a Zbenické Zlákovice, Těchnič, Podskalí, Radava a Podolsko a na samotách na 650 obytných a hospodářských budov.
Bylo provedeno rozsáhlé odlesnění, vystavěno 16 km nových silnic a navíc výstavba dvou silničních mostů u Zvíkova a zahájena stavba mostu Žďákovského.
Hlavní pozornost byla věnována hradům Orlík a Zvíkov. Hrad Orlík ze XIV.století, jehož mělké základy ležely do té doby ve výši 67 m nad hladinou řeky, se nyní zrcadlí v hladině jezera zvýšené o 61 m. Skalní ostroh, prostoupený silně trhlinami, bylo nutno utěsnit hloubkovou injektáží tak, aby kolísáním hladiny v jezeře v rozmezí až 24 m nebyla ohrožena stabilita skalní stěny.  Na hradě Zvíkově byl vzhledem k jeho vyšší poloze rozsah prací menší. Velká péče byla věnována i záchraně románského kostelíka sv. Bartoloměje v Červené nad Vltavou, datovaného k r. 1190. Kostelík byl přenesen o 34 m výše.

Vodní dílo Orlík tvoří tři části – těleso přehrady, vodní elektrárna a plavební zařízení.

Přehradní těleso VD Orlík je přímá, tížná, betonová konstrukce, v koruně hráze dlouhá 450 m, nejvyšší v naší republice. Výška koruny hráze nad nejnižším základem ve střední části je 90,5 m. Hráz je rozdělena svislými dilatačními spárami na 33 bloků. V hrázi probíhají u návodního líce dvě revizní a jedna injekční chodba. Na koruně vodního díla je umístěn portálový jeřáb s nosností 70 t. Je používán pro manipulaci s provizorním hrazením, pro montáže při revizích a opravách. Korunový přepad o třech polích šířky 15 m je hrazený segmentovými uzávěry výšky 8 m. Kapacita volného přepadu je celkem 2 184 m3/s. Přelivy jsou zakončeny betonovými rozrážeči, vývar je dlouhý 95 m a hluboký 5,25 m, dno vývaru je tvořeno železobetonovou deskou o síle 1,25 m. Dalším vodohospodářským zařízením jsou dvě spodní výpusti o průměru 4 m, umístěné pod přelivy a sloužící k případnému vypuštění nádrže. Kapacita základových výpustí je při maximální hladině v nádrži 2 x 185,5 m3/s.

Elektrárna je umístěna při levém břehu a je osazena čtyřmi turbínami typu Kaplan o hltnosti 4 x 150 m3/s. Maximální provozní spád je 71,5 m, minimální 45 m. Kaplanovy turbíny pracující při tak velkém spádu jsou světovou raritou. Výkon generátorů je 364 MW. Přívodní potrubí k turbínám má průměr 6 250 mm.

Na pravém břehu je umístěno plavební zařízení. Pro lodě o výtlaku do 300 t bylo navrženo lodní zdvihadlo ve sklonu 22 stupňů a délce 190 m, vybudována je pouze stavební část. Souběžně je umístěno plavební zařízení pro přepravu sportovních lodí do výtlaku 3,5 tuny a max. šířky 2,6m.

Vybudováním přehradního tělesa vzniklo jezero a při plném vzdutí nádrže dosahuje na Vltavě až k Hněvkovicím (68 km), na řece Otavě až k Písku (22 km) a na Lužnici k jezu Červený mlýn (7 km). Celková délka břehů je přes 300 km, plocha 2640 ha a objem nádrže 703,8 mil.m3 vody.